Z údolí Kamenice a Jizery do Polabí přes Český Ráj - část II.

17. října 2014 v 22:03 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí
Protože Turnovsko-kralupsko-pražská dráha Společnost státní dráhy měly půvoodně každá své samostatné nádraží, musíme vycouvat až na jižní (pražské) zhlaví a ze stanice vyjíždíme hned dvěma úvratěmi. Potom už přejíždíme jizerský most a stavíme v zastávce Turnov- město. Když vyjíždíme ze zahrad a vilkových čtvrtí, svítí slunce a dělá se docela teplo. Po pravé straně shlížejí do širokého údolí zpoza stromů zbytky hradu Valdštejna.


Hrad Valdštejn




Po téměř celý zbytek cesty nás doprovází pohled na dominantu Českého Ráje - Trosky

Ten je zakrátko vystřídán jiným pěkným pohledem, který nás bude doprovázet velkou část cesty a tím je dominantaČeského Ráje - zřícenina známého hradu Trosky. Tady jsem byl celkem třikrát. Po již zmíněné silnici jsem často jezdil s rodiči trabantem, někdy po zajímavostech, jindy k příbuzným do Turnova. Ale vraťme se zpět na trať.
První zastávkou jsou bývalé lázně Karlovice-Sedmihorky, kde se nyní nachází rekreační areál. Z Karlovic-Sedmihorek je pohodlná procházka skalním městem s úzkou soutěskou, zvanou lidově "Myší díra", na zámek Hrubá Skála, kde je nyní provozován hotel, u něhož je zpřístupněna pavlač s vyhlídkou na skalní město.
Poblíž další stanice, Hrubá Skála, se nachází cukrárna, v níž jsem si v říjnu 1994 s kamarády po výletě na Trosky a Hrubou Skálu krátil čekání na vlak do nedaleké Ktové (kam jsme předtím dojeli auty z Úbislavic-Stavu) a přitom jsem objevil na zdi vitrínu se sbírkou modelů H0 a na zahradě za domkem nám byla ukázána rozestavěná úzkorozchodná drážka s motorovou lokomotivou BN 30, osobním vozem vlastní stavby a kolejemi ze zrušených cihelen a statků.
Poblíž zastávky Borek pod Troskami se objevuje budova a zahrádka výletní hospůdky s poutačem "MOTO MUZEUM". Neměl bych tu vystoupit a jít okouknout staré motocykly? Nějaký čas ještě je, ale raději až některou příští dovolenou, teď se jede dál.
Následuje malá, květinami zdobená, hezká stanička Rovensko pod Troskami. Pár kroků do kopečka nad ní čeká příchozího hezké, přívětivé městečko s prostorným náměstím, na němž se lze dobře najíst v hotelu ve stylu první republiky a v blízké ulici shlédnout jedinečnou technickou zajímavost v podobě zvonice s trojicí zvonů z r. 1630, obrácených srdcem vzhůru, poháněných nožním šlapáním.




Oblíbený suvenýr z roku 1972 - dřevěný model rovenských zvonů

Potom už následuje větší nádraží s hranatou, moderní budovou - Libuň. Tady křížíme sedmdesátikilometrovou trať Mladá Boleslav - Stará Paka. Z Libuně vychází také důležitá vlečka do lomu Sklopísek Střeleč.
Ze zastávky Jinolice, kde se nacházejí stejnojmenné rybníky, vede okreska do skalního města Prachovské skály. Východně od Jinolic se také nalézá obec Podůlší, která je rodištěm známého, bohužel také již zesnulého herce - Josefa Vinkláře.
Potom už sjíždíme kolem ovocných sadů a zahrad lázeňského městečka Železnice u Jičína k jičínské zastávce, kde přejíždíme silnici do Lolmnice nad Popelkou. Za přejezdem stoupá do kopečka obec Valdice, zvaná dříve také "Kartouzy" podle kartuziánského kláštera z let 1627 - 55, přestavěného v letech 1855 - 56 ve věznici, která slouží svému účelu dodnes. Nad střechami a zahradami lze zahlédnout vysokou budovu se zamřížovanými okny i věžičku bývalého kostela, začleněného do areálu a sloužícího dnes jiným účelům.
A je tu Jičín. Na okraji města protíná trať i velký park Libosad s barokním a později klasicistně upraveným letohrádkem, zvaným Valdštejnská lodžie, vystavěným v letech 1630 - 34. Areál spojuje s městem cca dvoukilometrová lipová alej.
V Jičíně už čeká další regionova směr Nymburk, která v závěsu veze ještě motorák řady 810.616 do Křince, odkud bude vůz pokračovat sólo, jako jiný vlak, do Chlumce nad Cidlinou


Jičín - přestup směr Nymburk

V závěsu vezeme osmsetdesítku do Křince na osobní vlak směr Chlumec nad Cidlinou

Hradecká i nymburská regionova si dávají spolu závod až na kraj města, kde podjíždíme hlavní silnici Mladá Boleslav - Plotiště nad Labem a jsme v úrodných polích na rozvodí Labe a Cidliny, kde se donedávna nejvíc dařilo cukrové řepě.. V Bartoušově, kde křížíme hlavní silnici směr Poděbrady, donedávna fungovaly ručně stahované závory. Výpravčí musel za každého počasí dojít až k přejezdu a závory stočit a zas vytočit. Z tratě pomalu mizejí i mechanická návěstidla a předzvěsti.
V Kopidlně odbočuje lokálka do Dolního Bousova a Bakova nad Jizerou, kterou znám už jen z videozáznamu z 90. let, kdy tudy projížděl dvouhlavý "postřižinský rxpres" s parními lokomotivami řady 423.009 a 422.025. Dnes už je i tato trať bez osobní dopravy.
V Kopidlně se také nacházel cukrovar z roku 1871, z něhož vybíhala úzkorozchodná drážka o délce cca 25 km, sloužící ke svozu řepy a rozvozu řízků, která zanikla 21.12.1959. V závodě sloužila parní lokomotiva - dvounápravová orensteinka "Ludvík", která svou životní pouť skončila na pomníku před pardubickou Dílnou pro opravy mechanismů, kde později jen chátrala. V současné době je renovována do vystavovatelného stavu v Železničním muzeu v Lisovicích u Zlonic. Cukrovar zanikl roku 1984, kdy byla zahájena jeho přestavba na největší a nejmodernější podnik u nás (kterým se nakonec stal závod v Dobrovici). Nový závod však nebyl nikdy dokončen a výroba se tu nerozbíhala, až byla roku 2005 celá stavba, která "zhltla" cca 1,2 miliardy Kč, stržena. Dnes zde není nic, jen nad hustým křovím se vypíná dvojice nevyužitých cukerních sil, v křoví vedle trati lze zahlédnout zarůstající koleje nevyužité vlečky a v městečku chybí práce pro cca 270 lidí.. Takové je naše nové hospodářství.



Ze šrotu zvolna povstávající Ludvík započíná svůj nový život v lisovickém muzeu


Z nádraží v Rožďalovicích též nedávno zmizela mechanická návěstidla, zůstaly jen ručně stahované závory, ale brzy dojde i na ně.
Tady se také nacházel cukrovar, z něhož vedla další úzkorozchodka do nedalekého Křince. Cukrovar skončil svůj provoz roku 1968 a v jeho areálu dnes sídlí firma na výrobu zahradních domků. Pracuje tu cca 6 zaměstnanců. Turistům mohou Rožďalovice nabídnout kostel sv. Havla a milovníkům technických památek je otevřeno muzeum knihařství Jana Rajmana. Ač jde o muzejní expozici, stále se zde provádějí knihařské práce jako knihvazačství, umělecké vazby či ozdobné ražby a zlacení desek a hřbetů. K nejvzácnějším exponátům patří sbírka tzv. tlačítek, sloužících k výzdobě knižních desek. Zájemci si tu pod vedením zkušené knihařky mohou vyzkoušet sami složit a svázat či sešít knížku. K dílně s dobovými stroji a nářadím patří i velká expozice starých knih.
V Křinci se zbavujeme zmíněné osmsetdesítky. Tady je ještě možnost spatřit mechanická návěstidla.
Od nádraží v Oskořínku stoupá silnička k obci Hrubý Jeseník, kde se nachází rozhledna.
Potom už se zprava přimkne trať od Mladé Boleslavi, následuje stanice Veleliby a pár minut poté brzdíme u třetího nástupiště v Nymburce. Po chvíli už je tu CityElefant a domů už je to "co by kamenem dohodil". Sláva nazdar výletu! A to je zatím tečka za mým "vlakovandrováním" roku 2014.


Nymburské hlavní nádraží - poslední přestup

Sláva nazdar výletu! Konečně doma!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama