Z Fantiškových lázní k “bahenním sopkám”.

18. října 2014 v 21:40 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých


Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008




Nová práce je zatím v nedohlednu. Je také potřeba si dobrat zbývající dovolenou. 9.6. tedy nasedám v Praze do chebského rychlíku a mým cílem je tentokrát nejzápadnější část západních Čech - známé Františkovy Lázně a nedaleká přírodní rezervace Soos.
Za Plzní započala přestavba tratě - zdvojkolejňovací a zemní práce a opravy zabezpečovacího zařízení, vše doprovázeno spoustou výluk. Ze Stříbra do Plané u Mariánských Lázní pokračujeme autobusy, protože mezi Stříbrem a Svojšínem se pracuje na opravě tunelu. Trať Plzeň - Cheb je z Kozolup do Lipové u Chebu jednokolejná a je první tratí s centrálním řízením provozu u nás. Provoz je řízen z centrálního dispečinku v Plzni. Jediná kolej však již přestává stačit.
Ze zalesněných kopců a skal kolem Stříbra vyjedeme do polí a rovin. Kousek se vracíme, projedeme městečko Černošín a asi po půlhodině poklidné jízdy sjíždíme k nádraží v Plané u Mariánských Lázní, kde odbočuje lokálka do Boru u Tachova a vracíme se do vlaku.
Za Mariánskými Lázněmi se noříme do lesů a malebných vršků Slavkovského Lesa, naposledy zastavíme v Lázních Kynžvart a potom už se kolem trati otvírají rozlehlé roviny luk a polí kolem Chebu.
Chebské nádraží bylo za 2. světové války rozmetáno těžkým náletem. Od padesátých let bylo "branou v železné oponě" do tehdejšího "západního" Německa. Dnes do moderního velkonádraží zajíždějí na osobních vlacích z opět sjednoceného Německa nové motorové jednotky zvané "desiro".



DESIRO na nádraží v Chebu jako osobní vlak směr Zwickau Hbf.


Vycházím na chvíli před nádraží , kde se nachází pěkné náměstí a mám nutkání zůstat ve městě, navštívit chebský hrad a prohlédnout si i známý "Špalíček", před nímž se natáčely i některé scány seriálu "Cirkus Humberto", ale KMB. je napsána do Františkových lázní, tak škoda nevyužít. Sem do Chebu se jistě později také dostanu a vezmu s sebou i Zdeničku.
Před polednem konečně vystupuji z motoráčku ve Františkových Lázních. Z nádražního bufetu voní segedínský guláš, ale já se jdu raději nejprve projít lázněmi.
Sice jsem tu již byl o prázdninách v roce 1972 na táborovém výletě z Lužce u Karlových Varů, ale jelo se autobusem a také už je to 36 let, a to už je nějaká doba, takže si odtud nepamatuji nic.
Vlastní historie osídlení rantiškových Lázní počíná rokem 1789, kdy chebský městský lékař dr. Adler (1755 - 1810) dal postavit pavilon nad pramenem, jenž posléze přijal jméno a o něco později panujícího císaře Františka Josefa I. Vzbouřily se však chebské ženy, jimž bylo v přístupu k pramenu bráněno a spor dospěl až k císaři Leopoldovi II.
Nakonec je vše vyřešeno tak, že město Cheb se na místě rozhodlo založit skutečné lázně. 27. dubna 1793 , již za vlády nového císaře, dochází k založení Vsi císaře Františka, přejmenované v roce 1807 na Františkovy Lázně.
Léčí se zde nemoci srdce a krevního oběhu a především různá gynekologická onemocnění.
První, co mě upoutává, je ruský pravoslavný kostel svaté Olgy.
Po něm něsleduje pěkný, stinný park s kvetoucími rododendrony všech možných barev a jsem na Národní třídě - hlavní lázeňské ulici, lemované hotely a zahrádkami kaváren.

Pravoslavný kostel svaté Olgy

Hlavní františkolázeňská ulice - Národní třída

Lidí tu je méně než např. v Karlových Varech a Mariánských Lázních, takže je tu i víc klidu.
Je poledne, takže většina pacientů či lázeňských hostů obědvá nebo již po dobrém jídle odpočívá na balkónech.
Všechny budovy jen září novými fasádami. Vše vypadá jako nové. Na domě "U dvou lvů" se nachází Beethovenova a "U tří lilií" Goetheova pamětní deska.
Františkovy Lázně navštívila řada slavných osobností, jako např. Johann Strauss, car Alexandr, kníže Metternich či německý císař Vilém I. Goethe navštívil Františkovy Lázně celkem 33 krát! Císař František s dcerou Marií Luisou sem zavítali jen jednou - 8.srpna 1812. Čechů sem jezdilo málo. Např. V roce 1846 se tady léčila Božena Němcová.
Na konci hlavní třídy se nachází Františkův pramen a vpravo od něj se nachází soška chlapce Františka, o němž koluje pověst, že která žena se dotkne jeho "šulínka", přijde do jiného stavu. Původní soška byla bohužel již natolik osahána, že musela být přemístěna do muzea a nahrazena kopií z odolnějšího materiálu. V blízkém parku objevuji i pomník Boženy Němcové. Další kroky mě vedou do dvorany Glauberových pramenů, kde mě kromě staré achitektury upoutávají i bublající a pěnící vývěry v prosklených skříňkách. U sousedního, Nového pramene jsem neodolal a ochutnávám - minerálka je znamenitá.

Františkův pramen

...a legendární soška

Váženou pacientkou byla Božena Němcová


Dvorana Glauberových pramenů

Ještě zmrzlinu, pár pohlednic a přede mnou je další cesta, tentokrát pěší, šestikikilometrová procházka ke známé přírodní rezervaci Soos, ležící poblíž Nového Drahova na trati Luby u Chebu - Tršnice. Cesta po frekventované silnici nepatří k nejpříjemnějším. Naštěstí po třech kilometrech je tu obec Třebeň a před ní odbočuje klidná okresní silnička.
Kolem se rozprostírají žlutě svítící lány řepky olejky, jinak krajina trochu připomíná Podřipsko. V dálce se zvedá konec hřebene Krušných hor. Slunce se schovalo a je trochu pod mrakem, ale aspoň se jde dobře, líp než ve vedru. A už jsou tu první hospodářská stavení obce Nový Drahov, známé hlavně typickou hrázděnou architekturou, podobnou německé.
Nejstarší budovou je statek z 18. století "Selský dvůr", kde je dnes zřízena stejnojmenná stylová restaurace.
Zrovna mám chuť na něco teplého, stavím se tedy na oběd a dávám si řízek s hranolky a pivo. Jídlo je vynikající!
Za vsí se rozprostírá rovina jak stůl, za rozlehlými zoranými poli se objevil výstražný kříž železničního přejezdu a listnatý les. Jsem na místě.

Nový Drahov. Původní architektura


...a nádraží

Malé nádražíčko a moderní budovy muzea a jakéhosi "dinopavilónu." Kolem toho všeho vedou ještě odkudsi z lesa koleje průmyslové úzkorozchodné drážky k jakési hale. Je zde i malá ZOO, ale tam není vůbec nic, klece zejí prázdnotou. Jdu se podívat nejprve do "dinopavilónu", kde nacházím obrázky ze života pravěkých lidí i zvířat, různé vykopávky a zkameněliny a dokonce i veliké figuríny pravěkých netvorů. Ale teď už raději hajdy ven, do pravěké přírody.


Dinopavilón

Soos je německý název potůčku Sázek,protékajícího kolem rezervace. Soos byl původně i německým názvem obce Hájek a je pravděpodobně odvozen od německého Satz = sedlina, usazenina. Nachází se zde rašeliniště a křemeliniště.
Od počátku 18. století se zde těžila rašelina, od r. 1880 I křemelina. V roce 1964 zde byla vyhlášena přírodní rezervace.
Moje kroky vedou po dřevěném chodníku, z něhož se nesmí sestupovat kvůli nebezpečí zapadnutí do rašeliny.
Návštěvníků je tu dnes málo, takže procházka je příjemná a člověk má víc klidu na vychutnávání přírody.
Okolí se místy podobá čelákovickému rašeliništi, kde se těží rašelina pro léčebné účely lázní Toušeň ( březový porost, hnědá jezírka), je však o mnoho větší a protkané spoustou minerálních pramenů. Za ochutnání stojí např. Císařský pramen. Bublající a syčící krátery, nazývané "bahenními sopkami" jsou ve skutečnosti tzv. "mofety". Jedná se o vývěry kysličníku uhličitého. Obrovská, holá plocha mezi nimi, připomínající měsíční krajinu, je pokryta minerálními solemi a všude je cítit zvláštní, hořké aróma z rašeliny a podzemních plynů. V rákosí kolem jezírek žije spousta různých druhů ptáků.
Posledním zastavením je pramen Věra. Plný pěny připomíná spíše hrnec něčeho vroucího, ovšem ochutnat se nedá, protože je zakalen humáty. Po procházce rezervací mi zbývá do odjezdu ještě dost času na návštěvu místního muzea, které doslova "přetéká" vycpaninami snad všech druhů ptáků, kteří u nás žijí.


Císařský pramen

Dřevěný chodník obchází rašeliniště s bublajícími krátery

Před třetí odpoledne sjíždím motoráčkem Luby u Chebu - Cheb do Tršnice, kde najíždíme na "podkrušnohorskou magistrálu" od Chomutova a za chvíli jsme v Chebu, kde přesedám na pražský rychlík a mířím k domovu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama