Stopou koněspřežky (nejen) ke korunám stromů. Část III.

13. září 2014 v 22:36 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí

Než jsme si všechno dopodrobna prohlédli, přestalo venku pršet, takže se můžeme jen radovat z pěkně prožitého dopoledne a potichu se vkrádáme do klášterního kostela Nanebevzetí panny Marie, kde ještě stihneme část bohoslužby. Tady ale už fotit nesmíme. O skončení jdeme ještě na chvíli posedět do příjemného, také k areálu přináležejícího parku a na mostě přes Vltavu sledujeme vodáky, bravurně zvládající proud a vyhýbající se mělčinám. Pak už následuje jen příprava oběda v kuchyňce na ubytovně a odpoledne se vracíme do kláštera k další exkurzi.

Vodáci proplouvající Vyšším Brodem



Dominanta Vyššího Brodu - cisterciácký klášter

Gotické jádro kláštera sestává z rajského dvora s křížovou chodbou, raně gotické kapitulní síně, opatství, obytné a hospodářské budovy a již zmíněného klášterního kostela Nanebevzetí panny Marie, jehož štíhlá věž pochází z novogotických úprav v polovině 19. století. V tzv. Dormitáři, upraveném na obrazárnu, jsou vystavena gotická umělecká díla, jako např, Vyšebrodská Madona či díla neznámého umělce, známého jako Mistr vyšebrodského cyklu. Nejcennější expozicí je klášterní knihovna, založená roku 1757, čítající cca 70 00 svazků a je třetí největší knihovnou u nás. Od roku 1991 je klášter opět v majetku řádu cisterciáků a zatím zde žije a pracuje 6 mnichů.V rámci prohlídek je přístupný kostel, knihovna, kapitulní síň a obrazárna. Do kláštera se pozvolna vrací původní život, ale mnichy čeká ještě spousta práce. Z dob nedávno minulých, tj. z dob "soudruhů", kteří církvím nepřáli, jsou mnohé budovy, jako např. nevyužitý pivovar, v dezolátním stavu. Mlýn již dávno neexistuje. Ale na některých budovách je již vidět pokračující stavební práce a klášteru se blýská na lepší časy.

Pivovar, poznamenaný "vládou proletariátu"

Po zdařilé prohlídce kláštera zbývá ještě do večera dost času, který trávíme procházkou po městečku a obhlídkou přehrady Lipno II.
Na hráz však na rozdíl od Lipna I. není přístup. Přehrada byla vystavěna roku 1957 jako vyrovnávací nádrž horní přehrady Lipno I.,k zachycení největšího náporu při vypouštění přehrady a k zadržení vody odtékající z lipenské elektrárny. Na této hrázi se nachází také elektrárna, jen o něco menší. Jedná se o nízkotlakou, průtočnou, vyrovnávací elektrárnu, v níž se nachází vertikální Kaplanova turbína o průměru oběžného kola 2,12m a hltnosti 20 kubíků vody za sekundu, pohánějící soustrojí (alternátor s budičem) o výkonu 1,5 MW při 166,7 otáčkách za minutu. Na konci hřídele turbíny se otáčí dynamo (budič), produkující stejnosměrný proud, který je indukcí v alternátoru měněn ve střídavý, který je distribuován do veřejné sítě.


Přehrada Lipno II s budovou vodní elektrárny

Podvečer trávíme v zapadlé místní hospůdce, zbudované z nového rodinného domku v jedné z vedlejších uliček. V jedné místnosti objevujeme zajímavé pojednání o vorařství, které se v povodí dědilo s otců na syny. Po celém obvodu místnosti se nachází spousta starých fotografií, zachycujících stavbu vorů i poslední plavbu. Nad fotkami na jedné ze stěn visí i nějaké dochované nástroje.Stavba vorů a jejich ovládání nebyly ničím lehkým. Do klád se vydlabaly nejprve otvory zvané "ušnění", kterým se protáhly dřevěné tyče, tzv. "vořiny", udržující všechny klády v jedné rovině. Poté se klády svázaly tzv. houžvemi, zhotovenými napařením a následným zkroucením kmínku mladého stromku např. kolem tyče. Spojení skupin klád, tzv. "pramenů" za sebou zajišťovalo "vojíčko", najetí pramenů na sebe zamezovala "vejpona". První pramen se nazýval "předák". Poslední pramen, tzv. "zadák" byl opatřen nožicemi, v nichž byla upevněna dlouhá vesla zvaná "rudlata", která se rozlišovala na "vrátenské" (ovládané "vrátným") a "pacholčí". Předák vorařů se nazýval "vrátný" a zodpovídal za celou plavbu, tzn. musel dobře znát všechny peřeje, podmínky na jezech, víry a mělčiny, rozhodoval, kdy se bude moci na jaře vyplout či kde se přenocuje a po skončení plavby rozděloval ostatním vorařům výplatu. Uchazeči o funkci vrátného museli skládat v Praze před odbornou komisí zkoušku.

Vyšebrodští voraři (soukromá sbírka majitelů hospůdky)

Na voru bylo možno rozdělávat i oheň na ohřátí jídla, s voraři mohl při klidné vodě plout do Prahy i ten, kdo neměl na cestu, tj. mlynářští krajánci, trhovci se zbožím, řemeslničtí tovaryši na cestě za prací apod. Spalo se v hospodách na březích na podlaze na slámě. Plavba končila v Praze pod Vyšehradem, kde se dřevo třídilo a platil se z něj poplatek, tzv. "vytínání", z čehož později vznikl dnešní název čtvrti - Výtoň.
O životě a práci vorařů pojednává i poválečný český film "Plavecký mariáš".
Nákladní lodě sjížděly ku Praze unášené proudem, zpět byly vlečené koňmi, jdoucími po upravených stezkách po břehu.
A je večer a konec našeho pěkného víkendu i dalšího povedeného "vlakovandru" jihem Čech.
NA další cestování si ještě nějaký den počkáme. Ráno sbalíme a míříme směr Rybník. V Rybníku obcházím koldokola celou nádražní budovu a marně hledám pamětní desku F.A. Gerstnerovi, o níž jsem četl v jakémsi starším čísle bývalého časopisu Železničář.
Po chvíli už je tu Taurus se soupravou osobních vozů ÖBB jako osobní vlak "Donau - Moldau" a míříme k Budějovicím, kde vzápětí přesedáme na rychlík do Prahy. Tam už nás čeká kolínský CityElefant a míříme k domovu.


Takovouto čekárnou jako ve Vyšším Brodě se dnes již může pochlubit jen málokterá stanice


Osobní vlak "Donau - Moldau" vjíždí do žst. Rybník


Muzeum koněspřežky v Bujanově známe už jen z okna


Poslední pohled na Kleť


Náš víkend končí na pražské "Masaryčce"

Ale již se kvapem blíží konec července a začátek srpna - čas naší celozávodní dovolené, tedy i čas, porozhlédnout se po dalších výletech. Jak se však zvolna ukazuje, tratí kvapem ubývá, tak nejspíše nezbude, než začít projíždět již projeté a navštěvovat místa, na něž nebyl čas a svůj "cestopis" nazvat "Vlakem za technickými (i jinými) památkami naší vlasti". Pročítám tedy turistickou literaturu a vida! Ještě se našlo pár tratí v oblasti výborných vín, lidových krojů, písní a tradic - na Moravě! Proto moje nastávající "vlakopouť" bude věnována nejprve jedné sice poněkud kratší, ale malebné lokálce, ukryté v beskydském údolí říčky Bečvy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama