Září 2014

Stopou koněspřežky (nejen) ke korunám stromů. Část III.

13. září 2014 v 22:36 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí

Než jsme si všechno dopodrobna prohlédli, přestalo venku pršet, takže se můžeme jen radovat z pěkně prožitého dopoledne a potichu se vkrádáme do klášterního kostela Nanebevzetí panny Marie, kde ještě stihneme část bohoslužby. Tady ale už fotit nesmíme. O skončení jdeme ještě na chvíli posedět do příjemného, také k areálu přináležejícího parku a na mostě přes Vltavu sledujeme vodáky, bravurně zvládající proud a vyhýbající se mělčinám. Pak už následuje jen příprava oběda v kuchyňce na ubytovně a odpoledne se vracíme do kláštera k další exkurzi.

Vodáci proplouvající Vyšším Brodem

Stopou koněspřežky (nejen) ke korunám stromů. Část II.

13. září 2014 v 22:06 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí

A je tu ráno 5.července 2014, první den svátků. Obloha nevěstí nic dobrého. Na programu byl původně výlet do Rožmberka, ale nepodařilo se nalézt vhodné autobusové spojení. Nevadí, nečekaně bohatý náhradní program je zajištěn! Na programu je návštěva již zmíněného, vyšebrodského cisterciáckého kláštera a opatství.
Klášter založil roku1259 Petr Vok z Rožmberka jako dík za svou záchranu před utonutím v rozvodněné Vltavě. Ke klášteru patřil i vlastní mlýn a pivovar, bylo to jakési "městečko v městečku".
V kostele se však dnes zrovna slouží bohoslužba, takže se prohlídky konají až odpoledne. Já tu ostatně již byl a to na školním výletě koncem května roku 1976 a s kamarádem Slávkem Bečkou na tiskárenském výletě v červnu 1983. Ale nyní nás tu čeká jiné překvapení - začíná pršet, tak objevujeme úkryt v budově bývalého opatství, kde se nachází rozsáhlá expozice poštovního muzea, která mapuje dějiny poštovnictví u nás od roku 1526 až do současnosti. Obdivujeme zařízení prvních poštovních úřadoven, pestrobarevné schránky, sbírku telefonních přístrojů, dálnopisů a telegrafů, známek,objevujeme tu dokonce i expozici historie rozhlasového vysílání.



Nádvoří kláštera s budovou poštovního muzea

Stopou koněspřežky (nejen) ke korunám stromů. Část I.

13. září 2014 v 21:00 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí


Píše se rok 2014 a s ním opět léto - vlastně ani nevím, jak tentokrát začít. Venku je teplo a začínají prázdniny. Do dovolené ještě nějaký ten týden zbývá, ale jsou tu cyrilometodějské svátky 5. a 6. července. Jen je trochu škoda, že vycházejí zrovna na sobotu a neděli, takže budou kratší. Je 4.července a já mám v práci "nucenou" dovolenou, vydanou mistrem, protože zrovna je pro 7 lidí málo práce. Navíc mám sníženou pracovní schopnost a visí nade mnou i několika dalšími spoluzaměstnanci "Damoklův meč" výpovědi, protože přes veškerou snahu se nám nedaří zvládat ředitelem stanovené normy tak, jako zdravým kolegům.
Moje nálada klesla k bodu mrazu. Nejlepší bude si ji vylepšit někde venku. Se Zdeničkou tedy po dlouhé době opět přemýšlíme o něja- kém výletě a v novém vydání knížky "Toulavá kamera" nám padla do oka nová turistická atrakce v podobě netradiční naučné a zároveň zážitkové stezky "Korunami stromů" na jihočeském Lipně, dík čemuž se otevřela i možnost si projet známou " Lipenku", tedy populární, dvaadvacetikilometrovou lokálku pod známou Čertovou stěnou, z níž se mi v roce 1995 podařilo dík nedostatku času projet jen krátký úsek, o němž jsem tehdy psal v 1. díle ( rok 1995) jako o cestě "Stopou koněspřežky za Petrem Vokem do Rožmberka".
Lipno i vyšebrodský klášter jsem měl možnost navštívit již dvakrát - na školním výletě v r. 1976 a na tiskárenském zájezdě roku 1983, obojí ovšem jen po silnici. Ale teď už dost povídání, do oken nahlíží přívětivé, slunečné ráno 4.7. a vlak nepočká!

Vlárskou tratí po zámcích jižní Moravy. Část II.

9. září 2014 v 21:24 | Vláďa

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008

Veškeré osobní a spěšné vlaky na "vláře" asi už patří jen motorovým "kvatrům" 842, klasické soupravy s lokomotivami zůstaly už jen na rychlících. Osobákem sjedu do Slavkova, který mě vítá pěkným náměstím s kostelem a reprezentačním, barokním zámkem Kouniců, postaveným podle plánu D.Martinelliho na místě gotické tvrze.

Zámek ve Slavkově u Brna


Vlárskou tratí po zámcích jižní Moravy. Část I.

7. září 2014 v 21:59 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých



Dnes je krásné letní ráno, jako by ho vymaloval a moje cesta vede prvním ranním vlakem do Kolína, kde přesedám na vlak InterCity "Johann Gregor Mendel" z Prahy do Vídně. Dnes mě čeká 278 km dlouhá trasa přes Brno na zámky v Bučovicích a Slavkově, při níž si projedu aspoň malou část, tedy 37 km, poslední tzv." panenské" , tj. neelektrifikované, dvoukolejky u nás, vedoucí z Brna do Veselí nad Moravou a mezi železničními fandy zvané též "Vlára", protože z Veselí nad Moravou pokračuje, ač opět jednokolejně, až ke slovenské hranici, do Vlárského Průsmyku.

Za Kryštofem Harantem do Bezdružic.

6. září 2014 v 20:15 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008

Je 8 hodin ráno 26.7.2005 a já opět vyjíždím františkolázeňským rychlíkem z Prahy na západ Čech, tentokrát jena programu romantická lokálka Pňovany - Bezdružice, ležící cca 40 km západně od Plzně a bohatá na přírodní zajímavosti i historické pamětihodnosti. Je pod mrakem, ale teplo, počasí na cesty jako dělané.
Protože v Pňovanech rychlík nestaví, nezbývá než přestoupit v Plzni, kde mám 2 hodiny času. Vydávám se tedy do ulic města, které na mě vždycky působilo pěkným dojmem a dosud se mi neokoukalo. Co tu asi objevím dnes?
Rozkvetlé Kopeckého sady lákají k posezení na lavičce, ale mě přitahuje centrum s úzkými uličkami, plnými obchůdků, kolem výstavného náměstí Republiky s gotickým chrámem sv. Bartoloměje. Objevuji velké, pěkné knihkupectví "U Františkánů" s bohatým výběrem cestopisů, obrázkových publikací, dětských knížek i křesťanské literatury. Na náměstí nahlédnu do kostela sv. Bartoloměje, ale výstup na věž jsem již absolvoval v květnu 1995. Poblíž náměstí objevuji další lákadla-historické podzemí a hlavní plzeňskou atrakci-pivovarnické muzeum. Času mám ještě dost, ale tyto zajímavosti si nechám až na pozdější výlet, abych je mohl navštívit i se svou přítelkyní Zdeňkou.
Na oběd je času dost, prohlížím tedy aspoň obchody. A zatím vykouklo slunce a dělá se hezký den.