Krajem vyhaslých sopek z Krušných hor do Brány Čech.

31. srpna 2014 v 19:07 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008

Moje tušení se naplnilo. Stačilo jen projet tunelem Svrčinovec - Mosty u Jablunkova a počasí se jako mávnutím kouzelné hůlky obrátilo. Z dešťů a chladna na Slovensku jsem se rázem ocitl na slunci a teple. Navečer jsem již spěchal, ochladit se do jiřinského písníku. Dnes je 3.8.2004,zítra oslavím 42. narozeniny. Jednu soukromou oslavu si ale udělám už dnes. Když je pěkně, bylo by škoda sedět doma. Dnešní výprava povede do podhůří Krušných hor, do města chemie a ledního hokeje-Litvínova,kdy si projedu torzo trati Oldřichov u Duchc. - Horní Jiřetín - Jirkov, která sloužila k přepravě uhlí, jehož těžbě později zčásti sama padla za oběť. Z Litvínova povede moje pouť malebnou lokálkou Řetenice - Lovosice, z Lovosic budu pokračovat přes Kralupy n. Vltavou a Neratovice k domovu. Rychlík Kolín - Ústí n.L.-západ měl však z Kolína do Lysé půlhodinové zpoždění, takže mi z Ústí ujel rychlík "Valdštejn" Děčín - Cheb, což mi udělalo pořádnou "díru do programu". Nezbylo, než čekat hodinu v Ústí na osobní vlak do Mostu a další půlhodinu v Teplicích v Č. na lokálku do Litvínova,kam tedy dorazím až téměř před polednem.

Z Teplic pokračuji motoráčkem ještě kus hlavní tratí "podkrušnohorské magistrály" přes Řetenice do Oldřichova u Duchcova, kde se na "podkrušmohorskou magistrálu" napojuje tzv. "kozí dráha" od Děčína. Zde také odbočujeme na torzo bývalé uhelné dráhy směr Litvínov. Po dolech a jejich uhelných dráhách již není ani stopy, všude se zelenají březové hájky a listnaté lesy. Místy lze mezi porostem zahlédnout pářící komíny a chladící věže chotějovické elektrárny a protože je hezky, i kopce Českého Středohoří. Přestože nákladní doprava zde již neexistuje a osobní obstarávají jen motorové vozy řady 810, nad tratí vede až do Louky u Litvínova trolej. V Louce křížíme známou trať Most - Moldava v Kruš.horách.
Po chvíli mineme pár zahrádek, nějakou starou továrnu, autobusové nádraží a jsme na konci tratě - v Litvínově.


Malá, spíše venkovská stanička s čtyřmi zarůstajícími a prázdnotou zejícími kolejemi a jen několika vystupujícími cestujícími příliš nepřipomíná průmyslové velkoměsto. Ani výpravčí zde již neslouží. Lepší spojení s okolím zřejmě obstarává tramvajová rychlodráha do Mostu. Na obou zhlavích jsou dosud světelná návěstidla i výhybkářská stanoviště. Trať pokračuje po vysokém náspu dál, po mostě přechází hlavní silnici a tramvajovou trať do Mostu a končí jako vlečka v blízkém Kovošrotu. Přejdu silnici a tramvajové koleje a po obejití bloku činžáků se dostávám do rozlehlého městského parku. Plno lidí tu odpočívá na lavičkách, v kašně se ráchají děti, na udusaném plácku pár kluků prohání mičudu.

Litvínovský zámek

Na konci parku se objevuje rozložitá, žlutá budova s červenou střechou-barokní zámek,postavený pro Jana Josefa
Valdštejna na místě středověké tvrze. V 19. století byl upravován a park, kterým jsem prošel, patří tedy k němu.
"Kamenný klíč" sliboval historické interiéry, z těch ovšem, jak se dozvídám od starého kastelána, již nic nezbylo. "Jestli chcete, můžete si prohlédnout výstavu "Rozpravy z historie litvínovska". "Všecko se stěhuje postupně do muzea v Mostě, město už nechce údržbu zámku financovat". Vstupné 10- Kč je opravdu lidové. Zámek mě vítá čistě vybílenými chodbami, ovšem průhled od vchodu na nádvoří odkrývá vlhké, opadané zdi, zčásti kryté hustým porostem lebedy a kopřiv.
Doufejme, že zámek nečeká podobný osud, jako zámek v nedalekém Jezeří. Je zde vystaven interiér měšťanského domu a všechno,co se dříve v Litvínově vyrábělo-najdeme zde ukázky porcelánu, a protože v okolí se nacházela bohatá ložiska cínu, je zde i pěkná sbírka cínového nádobí. K vidění je i expozice dřevěných hraček,ale k mému zklamání tu není nic z proslavené výroby plechových hraček Heller und Schiller. Firma vyráběla pod značkou HUSCH z potištěného plechu autíčka a vláčky na pérový i elektrický pohon a zanikla v roce 1939 útěkem majitelů z Čech před německými fašisty. Jeden jejich vláček na pérový pohon se mi podařilo také uchovat.

Výstava "Rozpravy z historie Litvínovska"

Vláček HUSCH

Na chodbách je vystavena také sbírka nerostů, které se v okolí těžily nebo vyskytovaly.
Po prohlídce zámku se jdu porozhlédnout po městě. V moderních, čistých ulicích je sice znát tehdejší socialistická výstavba "podle sovětských vzorů", ale všude je plno zeleně a objevil jsem i pěkný kostel a pěkným dojmem na mě zapůsobilo i nově upravené, vydlážděné a stromky osázené náměstí.

Původní "socialistická" výstavba podle "sovětských vzorů "

pěkné náměstí

...a kostel

Obcházím obchody a ve výkladě jakési realitní kanceláře objevuji netradiční reklamu v podobě modelového kolejiště TT.
Provoz je, na rozdíl od kolejišť na pražském hlavním nádraží, zdarma, což uvítají hlavně děti. Stačí stisknout zvonkové tlačítko vedle výkladu a už se dá do pohybu parní lokomotiva řady 86 nebo červený "hurvínek" Tatra řady M.131.1.


Město na mě sice udělalo pěkný dojem, ale život tu asi nebude nejlehčí.
I když hlavním zdrojem příjmů je chemický komplex Chemopetrol, pracovních příležitostí je tu v dnešní době velice málo.
Po obědě v malém bistru v sousedství nádraží, kde mj. mají vynikající pivo-lounskou desítku, sjíždím lokálkou do Řetenic, odkud mám v plánu pokračovat po trati "severočeské transverzálky" do Lovosic, ale ouha! Jak jsem až nyní zjistil, 2,5 hodiny nic nejede!, takže z Lovosic budu muset jet až do Prahy,a co teď? Nádraží je od města odříznuto velkou sklárnou Glavunion a.s.,kde se vyrábí zrcadlové a tabulové sklo. Do města vede krytá lávka nad výrobními halami.
Přes ulici proti sestupu s lávky objevuji hospůdku. Dám si pivo a pak se vydávám najít zastávku trolejbusu, kterým dojedu k nádraží Teplice-zámecká zahrada.
Nádraží je však degradováno na zastávku, vestibul zavřen, budova obydlena, dvoukolejná výtopna slouží traťové údržbě. Svému účelu již slouží jen hospoda. Obejdu pár bloků a dostanu se podchodem pod silničním obchvatem hlavního tahu E 55 Lovosice - Cínovec, na druhou stranu teplického zámeckého parku, který nabízí příjemné posezení pod stromy, nebo u rybníka s labutěmi. U druhého východu se nachází dokonce klec s opicemi. Pozdě odpoledne,v půl páté, konečně vyjíždím z Teplic. Motorový vůz 810 táhne vlečňák se sedadly jen na jedné straně, druhá strana vozu je upravena pro přepravu kol, což je novinka. Vyjíždíme do malebné krajiny Českého středohoří.
Okolní kopce svým tvarem nezapřou sopečný původ. Na trati je mnoho oblouků a často se otevírají pěkné pohledy na Teplice a Krušné hory z různých úhlů. V Úpořinách překřížíme dvoukolejnou lokálku-bývalou hlavní trať Ústí nad Labem-Bílina. Ostatní nádraží jsou všechna degradována na zastávky a budovy buď obydlené nebo zabedněné a cestujícím zbývá jen dřevěný nebo plechový přístřešek. Okolní krajina je jak z barevného kalendáře. Chvílemi se zdá, že jedeme pořád do kopce. Za Radejčínem přejíždíme nejvyšší bod trati. Za Chotiměří se po levé straně, hluboko pod námi, otvírá jakoby z letadla, malebný pohled na labské údolí, zvané "Brána Čech". Zalesněné stráně a mezi nimi se vine řeka jako tmavomodrá stuha, po březích jako napíchané špendlíky stožáry trolejového vedení pražské a lysské trati.
Ještě kousek stoupáme mezi ovocnými sady a potom se již spouštíme mezi vilky a zahrádky lovosického předměstí.
Lovosice-zastávka. Doby původní, zašlé slávy připomíná už jen obrovská, dnes již obytná, budova. U ní najdeme již jen jednu dopravní kolej, druhá vede do depa. Potom už závodíme s nákladním vlakem, jedoucím po hlavní trati od Ústí nad Labem a zastavujeme u třetího nástupiště moderního velkonádraží v Lovosicích. Kolem se line lákavá vůně sušenek a oplatek z blízké firmy DELI, sídlící v sousedství nádraží.
Rychlík z Karlových Varů do Brna má půl hodiny zpoždění,ale to je brzy vykompenzováno milým překvapením v podobě nových vozů. Kouřová okenní skla, zrcadla, půl vozu kupé po šesti, půl sedadla jako v autobuse-je to vůbec druhá třída? Každý si může vybrat, místa je všude dost. Mám tedy celé jedno kupé pro sebe a po pěkně stráveném dni stovkou opouštím "Bránu Čech" a prosluněnými, úrodnými rovinami podél Labe mířím k Roudnici, Kralupům nad Vltavou a Praze Holešovicím, kde se mi z pohodlného vagónu moc nechce. Již se stmívá,když si vychutnávám příjemnou podvečerní koupel v písníku "Mezi mosty" (nebo též "Malvíny") poblíž Toušeně.
A 4 dny nato...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jitske | Web | 19. července 2017 v 6:17 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone5S. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Podrobností WEB!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama