Srpen 2014

Za (nejen) rekordy a kuriozitami na Českomoravskou vysočinu

31. srpna 2014 v 19:18 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008



Dnes je 7.8.2004. Včera jsem za účelem projetí alespoň části tratí Plzeň - Domažlice a Staňkov - Poběžovice navštívil zámek Horšovský Týn, o němž jsem se rozhodl napsat při jiné příležitosti, např. až po jeho další návštěvě, protože jsem jeho expozice nestihl navštívit všechny, a taky až budu mít poběžovickou trať projetou celou, aby zápis byl poutavější.
Proto jsem se rozhodl podělit se s případným čtenářem o zajímavější výlet, podniknutý za účelem projetí dalšího malebného úseku "Českomoravské transverzálky" s návštěvou neméně pěkného města-Pelhřimova. Jako vždy, vyjíždím ranním lineckým rychlíkem v 7.13 z Prahy hl.n. a kochám se krásným ránem v Posázaví a na České Sibiři.
Čeká mě 376-tikilometrový okruh a k tomu zajímavá prohlídka Muzea rekordů a kuriozit. Ale dost povídání, pod tratí se už leskne hladina Jordánu a za ní se tyčí věže Tábora. Tady mě čeká přesedání. Stavíme u 2. perónu, lidí je tu jak much. Po vedlejší koleji posunuje "prasátko" ČKD řady 701 elektrického veterána-Křižíkův vůz EM 400.003 z roku 1906, z depa na jeho místo - k nástupišti bechyňské lokálky před budovou. Za pět miut přijíždí spěšný vlak Ražice - Horní Cerekev, tvořený motorovým "kvatrem" MSV řady 842 a dvěma "bafíky" 010, plný až běda. Ale jak se vzápětí ukáže, většina lidí jede do nedaleké Obrataně a Pacova, takže nepohodlí "na jedné a ještě k tomu cizí noze" nepotrvá dlouho. Stáčíme se do prosluněných lesů k Chýnovu, motory LIAZ vrní jako kočka. V Chýnově, kam jsem zavítal 6.7. 1985, se nachází zajímavá vápencová jeskyně, objevená náhodně roku 1863 kameníkem, kterému do díry v zemi spadlo kladivo. První návštěvníci do ní mohli zavítat v roce 1868 a stala se tak první turisticky zpřístupněnou jeskyní u nás. Nejsou zde krápníky,ale zajímavé kruhové útvary, zvané "oka". Ze 400 metrů je přístupno 260. Na chýnovském nádraží se nachází pozoruhodná sbírka lokomotivních tabulek a lamp a čekárna plná fotografií, vlaječek a zajímavostí z historie dráhy a městečka. V parčíku v sousedství nádraží je vystavena náprava z vagónu a vyřazené mechanické návěstidlo.

Krajem vyhaslých sopek z Krušných hor do Brány Čech.

31. srpna 2014 v 19:07 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008

Moje tušení se naplnilo. Stačilo jen projet tunelem Svrčinovec - Mosty u Jablunkova a počasí se jako mávnutím kouzelné hůlky obrátilo. Z dešťů a chladna na Slovensku jsem se rázem ocitl na slunci a teple. Navečer jsem již spěchal, ochladit se do jiřinského písníku. Dnes je 3.8.2004,zítra oslavím 42. narozeniny. Jednu soukromou oslavu si ale udělám už dnes. Když je pěkně, bylo by škoda sedět doma. Dnešní výprava povede do podhůří Krušných hor, do města chemie a ledního hokeje-Litvínova,kdy si projedu torzo trati Oldřichov u Duchc. - Horní Jiřetín - Jirkov, která sloužila k přepravě uhlí, jehož těžbě později zčásti sama padla za oběť. Z Litvínova povede moje pouť malebnou lokálkou Řetenice - Lovosice, z Lovosic budu pokračovat přes Kralupy n. Vltavou a Neratovice k domovu. Rychlík Kolín - Ústí n.L.-západ měl však z Kolína do Lysé půlhodinové zpoždění, takže mi z Ústí ujel rychlík "Valdštejn" Děčín - Cheb, což mi udělalo pořádnou "díru do programu". Nezbylo, než čekat hodinu v Ústí na osobní vlak do Mostu a další půlhodinu v Teplicích v Č. na lokálku do Litvínova,kam tedy dorazím až téměř před polednem.

Za (nejen) Bedřichem Smetanou do Litomyšle.

22. srpna 2014 v 18:15 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí
Jaká by to byla dovolená, kdybych ji neprožil také se svou přítelkyní Zdeňkou! Původně jsme měli v plánu týden ve dvou na toulkách jižní Moravou, ale matčina nečekaná smrt naše plány zničila. Bude třeba být k ruce otci, tak jsme si řekli, že si uděláme jen nějakou jednodenní výpravu, spojenou i s poznáním nějaké nové trasy. Nejprve byla v plánu krátká lokálka Újezdec u Luhačovic - Luhačovice, ale nakonec los padl na delší, ale bližší lokálku z Chocně do Litomyšle, která je pozůstatkem původního projektu olomoucko - pražské dráhy. Druhý den po mém návratu z okruhu po severu Moravy tedy nasedáme ráno v Kolíně na rychlík 709 "Galán" (Praha hl.n. - Luhačovice) , který nás v půl deváté ráno "vyklápí" na druhém nástupišti v Chocni. Do Litomyšle však momentálně nic nejede, většina vlaků už dokonce jezdí jen do Vysokého Mýta, ale teď zrovna nejede nic ani tam. Musíme tedy vzít zavděk gumovými koly autobusu. Ale cestujících je asi sedm a navíc se klube opět hezký den, takže i cesta po okreskách, kroutících se mezi kopečky a poli obilí a brambor, se zastávkami na několika hezkých návsích, se nakonec ukáže být příjemným zpestřením výletu. Na železnici dnes také dojde. Ostatně silnice sem dorazila přece jen dřív než železnice.
Mezi zahradami se objevil tovární komín, nějaké paneláky a z poklidu okresních silniček vjíždíme na frekventovanou hlavní silnici Hradec Králové - Svitavy, která před výstavbou dálnice D1 byla jediným silničním spojením Prahy se severní Moravou. Jsme na litomyšlském předměstí. Po pravé straně se pod silnicí schovává za stromy železniční trať od Vysokého Mýta a říčka Loučná, po levé se nad silnicí zelenají parky a zahrady. A už přejíždíme po můstku přes Loučnou a jsme na moderním autobusovém nádraží. Potom už stačí jen přejít silnici a už tu jsou křivolaké uličky malebného města se spoustou památek.
Naše první kroky patří protáhlému náměstí s podloubími, trochu připomínajícímu Telč či Domažlice. Sem se ještě vrátíme, naše další kroky vedou do blízkého kostela Nalezení sv. Kříže, se zajímavými varhanami.


Přes Beskydy od ostravskych mlynařu do údolí Bečvy - II.část

13. srpna 2014 v 19:28 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí


V sousedních Kunčicích pod Ondřejníkem, v chatovém táboře, patřícím k půvabné horské chatě (s nepříliš se do Beskyd hodícím německým názvem) "IM WALD" (majitelé jako by se styděli za to, že jsou Češi) jsem strávil v srpnu 1995 týden dovolené i já. V Kunčicích se nachází i půvabný dřevěný kostelík sv. Prokopa. Další větší stanicí i městem po Frýdlantu n. Ostrav. je teprve Frenštát pod Radhoštěm, smutně proslulý únorovým výbuchem panelového domu, založeným šílencem. Obyvatelé domu při explozi přišli nejen o všechno co měli, ale šest z nich, včetně pachatele, našlo v sutinách smrt - mezi nimi bohužel i dvě malé děti.

Přes Beskydy od ostravskych mlynařu do údolí Bečvy - I.část.

13. srpna 2014 v 18:11 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí
Absence čárek a kroužku v nadpisu není pravopisnou chybou, ale nadpis je úmyslně napsán "po ostravsku". Již mnohokrát jsem totiž na dřívějších cestách na střední Slovensko projížděl velkým železničním uzlem - severomoravskou metropolí Ostravou. Městem, o němž jsem se často dočítal a doslýchal ledacos ve sdělovacích prostředcích a které se mi konečně poštěstilo, byť jen na chvíli, navštívit. Velkoměsto proslulé těžkým průmyslem a hlavně těžbou černého uhlí. Ostrava, prezentovaná většinou jako město zamořené prachem a exhalacemi z dolů a hutí, ale skutečnost je zcela jiná - na mě zapůsobila spíše jako pěkné velkoměsto se spoustou lákadel a zajímavostí či technických památek, ale nepředbíhejme. Je středa 31.7., pět hodin ráno a je načase pospíšit si do Jiřiny k rannímu osobáku Benešov - Kolín, pravidelný odjezd 5.26, kterým jezdím do Lysé do práce. Dnes však Kovoně jen zamávám a vezu se až do Kolína, kde v 7.00 přesedám na expres 143 "Odra" z Prahy směr Žilina. Ač z prahy jede dost lidí, míst je ve všední den i tak všude ještě dost. O cestě po koridoru již netřeba (abych se neopakoval) se rozepisovat.
Dnešní "vlakovandr" směřuje na trať Ostrava - Valašské Meziříčí, vinoucí se mezi malebnými kopci a lesy Moravskoslezských Beskyd, proslavená 20.12.1958 (až do Kojetína) jízdou nejdelšího a nejtěžšího nákladního vlaku v historii našich železnic. Přerovské depo tehdy vezlo se dvěma parními lokomotivami Škoda, vlakovou 556.0338 a postrkovou 556.020 vlak o 121 čtyřnápravových vozech (484 náprav) a délce 1800 metrů a hmotnosti 8272 tun.
Ostrava je velkým železničním uzlem o sedmi nádražích - Ostrava Svinov (býv. Poruba), Ostrava hl.n., Ostrava Hrušov, Ostrava střed, Ostrava Vítkovice, Ostrava Kunčice, a Ostrava Bartovice. V Polance nad Odrou odbočuje z trati bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda (dále KFNB) trať přes Vítkovice, Kunčice a Bartovice d Havířova a Českého Těšína, na trati bývalé KFNB se nachází nádraží Ostrava Svinov, kam je napojena trať od Opavy. Pak opět následují jen zelená pole, lužní lesy, olše a stromořadí podle řeky Odry, jako bychom ještě nebyli v severomoravské metropoli, ale spíš někde u nás v Polabí.