Z Oravy do království lesních železnic

29. června 2014 v 18:23 | Vláďa |  Křížem krážem po tratích Čech, Moravy a Slezska-vzpomínání na výlety z let minulých

Vzpomínky na cestování v letech 1995 - 2008


Do Silvestra 1992 patřili k naší vlasti i naši východní sousedé - Slovensko. Tak bych pár řádků chtěl věnovat I jemu.
V rámci letošní dovolené jsem měl možnost navštívit svou sestru a švagra v městě Dolný Kubín, ležícím v údolí Dolní Oravy, na rozhraní Oravské Magury a Chočského pohoří. Pětisetkilometrovou cestu z Čelákovic jsem tentokrát proti zvyklostem absolvoval osobním autem. Ani moje KMB. zde neplatí. V minulosti jsem měl možnost navštívit mnoho pěkných míst Oravy, ovšem tento týden moc pěkně nezačal. Stále leje jako z konve, na pěší turistiku není ani pomyšlení, místo dalekých výhledů je vidět jen mlha a vodní páry, valící se z mokrých lesů. Dnes je 27.7. 2004 a ani dnešní ráno moc dobrého nevěstí.


Moje dnešní pouť bude poněkud delší a povede až do Horehroní. Vzhledem k lepšímu spojení povede moje cesta většinou po silnici, ale během ní si projedu trasu jedné zrušené úzkorozchodky a navštívím jednu z posledních dvou, dosud fungujících lesních železnic na Slovensku. Ráno po osmé tedy nasedám do autobusu Trstená - Banská Bystrica a po pěkné silnici vyjíždím do kopců Chočského pohoří. Zatím neprší, ale je zataženo a majestátní hora Choč se halí do pláště mlh, což obvykle nevěstí nic dobrého. Projíždíme obcí Vyšný Kubín, která je rodištěm známého básníka Pavla Országha Hviezdoslava a po několika serpentinách míjíme obec Valaská Dubová, která je východiskem výstupů na Choč.
Na stěně zdejšího hostince lze najít nápis, že zde byl chycen Juro Jánošík, ovšem jak jsem se později od sestry dozvěděl, podobná legenda je vyvěšena ještě v asi dvaceti krčmách v okolí, takže se dodnes stoprocentně neví, kdeže byl legendární zbojník skutečně polapen. Po 17 km sjíždíme dlouhým klesáním k nádraží v Ružomberku, městě ležícím v údolí Váhu, na hlavním silničním i železničním tahu Žilina - Spišská Nová Ves. V sousedství nádraží se nachází zdejší hlavní zdroj příjmů - obrovská celulózka a papírna SLOVCEPA,vyrábějící lepenku, čtvrtky, karton, novinové role a všechny možné druhy ofsetových a křídových papírů. Z továrny se po městě šíří odporný puch. Je tu takové "slovenské Štětí".
Od nádraží vedla také úzkorozchodná trať o rozchodu 760 mm do lázní Korytnica, která v roce 1975 padla za oběť rozšíření několika set metrů silnice Ružomberok - Banská Bystrica, po níž bude náš autobus za několik minut pokračovat.
Motorové lokomotivy ČKD řady TU 47.0 s osobními vozy Tatra řady Balm/ú byly předány do Jindřichova Hradce a úzkorozchodné nádraží před staniční budovou bylo vytrháno a vyasfaltováno na parkoviště. Zachována zůstala pouze výtopna, sloužící jako garáže a parní lokomotiva řady U 37.006 na pomníku proti nádraží. Z Ružomberka pokračovala trať jako čtyřkolejnicová splítka s vlečkou, propojující další závody ve městě.
Vlečka dosud slouží svému účelu a dosud je zde zachována i malá, dnes již obydlená stanička Ružomberok-malé nádražie. Za Ružomberkem se otvírá široké údolí říčky Revúce, vpravo se zvedají kopce Veľké Fatry, vlevo kopce Liptovských Holí. Podle silnice je k vidění spousta pozůstatků dávno zrušené úzkorozchodky.
Po kolejích už není nikde ani stopa, ale na kraji obce Studený Potok si všímám dvou nezvykle masívních železných můstků přes zákruty Revúce, které, oba v jedné ose za sebou, dříve určitě nesloužily jen pěším, a u silnice osamoceného, malého skladiště s rampou.
Za obcí Liptovská Osada se objevil železný příhradový most přes potok a podle silnice je vidět krátké zářezy ve skaliscích, kamenné propustky a zbytky náspů.
Poněkud vyšší násep po levé straně dnes slouží ke svozu dřeva z lesů k silnici. A už je tu Korytnica-kúpele. Na konci náspu je zachována celá staniční budova včetně skladiště a záchodků. Opodál ležící lázně tvoří dvě budovy-vlastní lázně a zaměstnanecká ubytovna, jinak zde "dávají lišky dobrou noc". Občas zde lze spatřit i medvěda. Léčí se zde poruchy trávicího traktu. Brzy se přehoupneme přes kopec a otvírá se před námi rozlehlé údolí s horskými chatami a lyžařskými vleky.
Je jen škoda, že je mlha, takže moc daleko vidět není. Projíždíme totiž lyžařským centrem Donovaly.
Za chvíli už sjedeme z dalšího kopce, projedeme krátký kaňon mezi skalami a objevují se široké křižovatky a průmyslové podniky-jsme v krajském městě Středoslovenského kraje, v Banské Bystrici. Tady mě čeká přesedání.
Na rozlehlém autobusovém nádraží mám trochu problém najít správné nástupiště. Po půlhodině už zamávám hradu ve Slovenské Ľupči a pokračuji po pěkné silnici směr Brezno. I krajina je jiná. Ubylo lesů, po svazích zlátnou pole obilí nebo se zelenají louky, řídce porostlé křovím nebo roztroušenými smrky. V údolích se ježí koruny olší a křovin na březích Hronu.
Zase začíná drobně pršet. Krajina, jindy hrající všemi odstíny zeleně, působí dnes spíš šedivě a nevlídně.
Asi po půl hodině přijíždíme do Podbrezové, kde se nachází velká železárna. Za ní sjíždíme s kopečka a nalevo se pojednou objevila dvoukolejná, dosud neponičená výtopna! Pod vraty vybíhají úzkorozchodné koleje, ale ty hned mizejí v husté lebedě.
Za budovou se rozpadá vrak jakési parní lokomotivy. Že bych již byl v Chvatimechu? Po dvou km vystupuji na křižovatce u prostorného parkoviště. Přes silnici osamocená pizzerie a prostranství zarostlé lebedou, u parkoviště pestře pomalovaný vrak dvounápravové parní lokomotivy Krauss, získané v 80. letech pražským Klubem historie kolejové dopravy z postoloprtské pískovny. Ale spousta součástek již se nedala sehnat ani zhotovit, tak stroj nyní slouží zde, jako poutač. Zpod asfaltu vychází úzkorozchodná kolej, zřejmě se zde kdysi nacházel přejezd. O kus dál již nacházím to, za čím jsem přijel, totiž obnovené úzkorozchodné nádraží Podbrezová-Chvatimech. Tady tedy začíná trať čiernohronské lesní železnice. Na druhé koleji stojí souprava dvou čtyřnápravových otevřených vozů s opěradly překlopnými podle směru jízdy a jednoho zavřeného, vedená dvounápravovou diesel-elektrickou lokomotivou Stavoloko typu BNE 50. Do odjezdu zbývá ještě hodina, tak si jdu prohlédnout ostatní vozidla. Vedle stojí otevřené vozy s podélnou lavicí uprostřed, upravené z plošinových vozů a bufetový přípojný vůz, přestavěný z motorového vozu Tatra řady M 21.003. Po demontáži motoru, převodovky, ovládacích prvků a úpravách interiéru zbyla z původního, hodnotného historického vozidla jen skříň.

Diesel-elektrická lokomotiva Stavoloko BNE 50 čeká v Chvatimechu

Divím se, jak mohl někdo něco takového vůbec povolit! Zpáteční jízdenka stojí 200- Sk. Otevřené vozy našeho vlaku si rezervovalo pro své pacienty kardiocentrum ve Sv. Jánu, ale já mohu cestovat v zavřeném voze na konci vlaku. Moc cestujících se nehrne-pojede se vůbec při dnešním počasí?
S mladou dívkou, zastávající funkci průvodčí, máme tedy sami pro sebe zavřený vůz s otevřenými představky, podélnými lavicemi, uprostřed stojí kamínka - jen zatopit a okny, netradičně zasouvacímí do strany. Vůz dříve sloužil s několika dalšími k cestám dřevařů do práce a ke konci provozu posloužil i filmařům k natáčení komediální trilogie "Nevera po slovensky".
Ale konečně se ozvalo zahoukání, průvodčí povoluje brzdu, potom následuje trhnutí a vlak se dává do pohybu. Přejedeme most přes Čierny Hron a jsme ve společném nádraží normálního (1435) a úzkého (760) rozchodu v Hronci. Tady se překládalo dřevo z vlaků lesní železnice na vozy ČSD. Nachází se zde i slévárna kde se vyrábějí mostní konstrukce, schodiště, lucernové stojany a ozdobné bočnice laviček, které lze vidět v parcích a občas i na nádražích.
Z Hronce pochází také známý herec Ladislav Chudík.
Za kolébání a drncání dojedeme na zastávku Sv. Ján, kde nastupují pacienti Kardiocentra. Za zastávkou klesá doprava k mostu přes Čierny Hron bývalá odbočka do Sihly. Kde asi končí teď? Na odbočce stojí odstavené výsypné vozy k údržbě tratí. Noříme se do lesů a suneme se po hrázi říčky. Trať sloužila ke svážení dřeva z lesů k pilám Jánošovka v Čierném Balogu a Štiavnička poblíž Hronce. Na pilách se vyráběly palety a stavební materiál, který se dopravoval do Hronce k vlakům ČSD. Hlavní trať vedla z Chvatimechu do Dobroče, s odbočkami Sv. Ján - Sihla a Čierny Balog - Prostredná, z nichž vybíhalo množství kratších odboček k místům těžby dřeva. V letech 1923-1948 byl vybudován systém tratí o celkové délce 132,97 km. A ještě jedna zajímavost: kromě těžby dřeva zde byl natočen i již zmíněný film-komediální trilogie "Nevera po slovensky".
V 60. letech a počátkem 70. let začala dráha upadat. Nový režim stále víc zvýhodňoval silniční dopravu a tratě byly postupně rušeny, až zbyla v provozu pouze hlavní trať z Chvatimechu do Jánošovky a odbočka Č. Balog - Vydrovská dolina, vše o celkové délce 17 km. Provoz až do zrušení dráhy k 31.12.1982 zajišťovaly parní lokomotivy - tříspřežní tendrovky ČKD z roku 1948. Po zrušení provozu se našlo dost rozumných lidí, kterým se podařilo sedmnáctikilometrové torzo, včetně vozidel zachránit a po mnoha letech, v roce 1993, byl zahájen muzejní provoz.
Tolik asi moje stručné vyprávění. Stavíme v nové zastávce Šánske, kde se nachází i výhybna. Po pár minutách se pod tratí rozestupuje široké údolí, v mírných svazích kolem řeky jsou rozesety domky jako ze stavebnice, kolem políčka záhumenků, tu a tam se popásají kozy a ovce. Zakymácíme se na výhybkách , objeví se budova dílny, spousty oplenů na dopravu dřeva a jsme v Čierném Balogu. Škoda jen, že dnes je úterý, tedy všední den, a tedy i motorový provoz. Největší zdejší lákadlo - parní lokomotivy, jsou zavřené v jednokolejné výtopně, do níž není přístup. Ale co naplat, když se sem člověk jindy nemá možnost dostat? Ale k vidění je tu i mnoho jiných zajímavých vozidel. Historický motorový čtyřnápravový vůz Tatra řady M 21.004, který kdysi jezdil i v Jindřichově Hradci a čtveřice čtyřnápravových diesel-hydraulických lokomotiv: dva maďarské stroje Rába řady Mk 48.2 a dva "rumuny" řady Ls 120 z polského cukrovaru v Kruszwici. Za dílnou odpočívá drezína, přestavěná z osobního auta Škoda 1201.

Motorový vůz řady M 24.004 odpočívá v Čierném Balogu

Bývalé polské cukrovarnické "rumuny" LS 120

Drezína Škoda 1201

Jsou zde dvě zachovalé staniční budovy. Jedna je upravena na malou restauraci, v druhé se nachází muzeum dráhy.
V muzeu najdeme jednoduchá zabezpečovací zařízení, stavební nářadí k údržbě tratí a spoustu fotografií a dokumentů, chystá se I stavba modelového kolejiště se znázorněním provozu lesní železnice. Svému účelu slouží již jen pokladna.
Venku už stojí připraven k odjezdu vláček do Vydrovské doliny, tvořený osobním vozem,v jakém jsem přijel, sunutým dvounápravovou modrou motorovou lokomotivou typu BN 60 H, se spojnicovým pohonem. Cestujících je i přes nepřízeň počasí dost, převládají děti. Jen taktak, že se vejdu na zadní představek. Protáhneme se úzkou uličkou mezi zahrádkami a stoupáme širokým údolím podle potoka. Podjedeme hlavní silnici směr Lučenec a po deseti minutách končíme v malé zastávce Vydrovo-skanzen. Pokračování trati do Prostredné není provozováno. V dřevěné chatě se prodávají pohledy s lokomotivami a vstupenky.Vstupné je 20- Sk. Po louce je rozestavěno několik uměleckých děl ze dřeva, dál stoupá do lesa naučná stezka, seznamující návštěvníky nejen se zvěří a ptactvem, ale i s péčí o les a vznikem, životem i zánikem lesa.
Po chvíli však pěšinka po svahu a vrstevnici začíná klouzat a po cestě přes louku mi trochu začínái čvachtat v botách, tak radši sestoupím dolů na asfaltku, vedoucí podél neprovozované tratě. Stojí zde hájovna, opodál je vystaven stroj ke stahování klád v těžkých terénech, přestavěný z tanku, mobilní lanovka na pojezdu nákladního vozu Tatra 815, ke svážení klád s kopců, nefunkční replika pily na vodní pohon, historická požární stříkačka a jedna z parních lokomotiv - studená, třínápravová tendrovka ČKD z roku 1948. To je tedy zdejší skanzen.

Na konečné Vydrovo - skanzen

Vydrovský skanzen - tank k přibližování dřeva a studená parní lokomotiva

Rád bych si po návratu do Čierného Balogu dal aspoň kávu, ale po příjezdu z Hronce mi došel ve fotoaparátu film, tak nezbylo, než si koupit nový a nevzal jsem si s sebou na dnešek moc velký obnos, tak teď musím šetřit na zpáteční cestu.
Zpět do Chvatimechu jedu se soupravou otevřených vozů s překlopnými opěradly, k nimž přibyly dva dvounápravové vozy, upravené vestavěním podélné lavice a postavením střechy, z vozů nákladních. Je tu sice větší zima než v zavřeném voze, ale lepší výhled. Vlak táhne diesel-hydraulická, dvounápravová lokomotiva Poldi typu DH 120.

Zpáteční cesta do Chvatimechu

Ve výhybně Šánske křižujeme s protijedoucím vlakem, vedeným lokomotivou Poldi typu DH 120.
Stále drobně prší, pizzerie je zavřena, tak docela vítám příjezd autobusu. V Banské Bystrici se odeberu na nádraží a napadlo mě, co kdybych si zkusil projet známou trať SNP do Diviak s proslulou sérií 24 tunelů za sebou, z nichž ten nejdelší, měřící 4690 m, v úseku Harmanec-jaskyňa - Čremošné, je nejdelším tunelem bývalé československé federace. Ale počasí nepřeje a osobní vlak do Vrútek jede až za půldruhé hodiny a navíc stojí 150- Sk,zatímco autobus do Trstené jede za půl hodiny a lístek stojí jen 92- Sk, takže opět vítězí autobus. Trať SNP si projedu při jiné příležitosti a lepším počasí.
Vyfotím si tedy ještě moderní motorovou jednotku Stadler řady 840 na spěšném vlaku do Zvolena a posunující motorák Tatra řady 850, zvaný "krokodýl". Této řadě, stejně jako "singrovkám" Tatra řady 820 či "loďákům" Tatra řady 830 a 831, začínají na slovenských železnicích "odtikávat poslední minuty" provozu.

Motorová legenda - "krokodýl" řady 850 posunuje na nádraží v Banské Bystrici

A opět známá silnice. Ve voze je teplo a útulno, u řidiče tlumeně hraje rádio. Opět kolem letí Donovaly, Korytnica, Liptovská Osada... Dvacetiminutová pauza před nádražím v Ružomberku jako by neměla konce. Když konečně stoupáme pod zříceninou Likavka do Chočských vrchů, už se moc těším na čaj, televizi a sucho. Zítra sedám na vlak a vyrážím k domovu, tam snad bude tepleji. A týden nato... nechte se překvapit až v příštím díle.

Moje putování končí ráno poté v Kraľovanech
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fuselage | Web | 9. září 2016 v 10:46 | Reagovat

porovnání nebankovních půjček [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama