Z údolí Jizery k soutoku Labe a Vltavy - 1.část

25. února 2013 v 19:29 | Vláďa |  Velké železniční cestování naší vlastí
Dnes je 11. srpna, půl sedmé ráno a je tu poslední vlakovandr roku 2012. Obloha je jako vymetená, počasí tedy slibuje krásný den, když nasedám do ranního motoráčku směr Neratovice. Úsek z Brandýsa do Neratovic už moc často nejezdím. Naposled jsem tudy jel na podzim 2008, cestou z modelářské výstavy v Liberci. Nedávno jsem ale shlédl videokazetu "Kouzlo lokálek" s dokumentárním filmem o trati Mělník - Mladá Boleslav. Dnes je na programu její projetí resp. projetí jejího úseku z Mladé Boleslavi do Mšena. Úsek Mělník - Mšeno jsem měl možnost si projet s kamarády před prázdninami v létě 1993, kdy jsme se vydali do skalního města poblíž Mšena. Dnes je tedy na programu projetí severního úseku trati včetně návštěvy soukromého železničního muzea v Sudoměři u Mladé Boleslavi a pokusu o projití zrušené trati ze Skalska do Chotětova nebo alespoň její části.


Neratovice - budova ve stylu TKPD



Os 9504 Praha hl.n. - Ml. Boleslav hl.n. přijíždí do Neratovic

V půl osmé ráno jsem v Neratovicích a po hodině už mě konečně přibírá na svou palubu osobní vlak Praha - Mladá Boleslav, složený z motorového vozu řady 854.032 (dříve M 296.1), přezdívaného "Jarča" a vlečňáku. Ve Všetatech chvilku počkáme na osobní vlak z Lysé směr Ústí nad Labem a potom už z viaduktu u Krnska zamáváme nově zpřístupněnému stránovskému zámku a vpravo, v údolí pod tratí se leskne hladina Jizery. V Mladé Boleslavi už čeká rychlík z Tanvaldu do Prahy, vedený motorovým vozem řady 854.027, kterému jako jedinému zůstal původní nátěr, v němž vyjel ze studénecké vagonky a na boku nese dokonce tabulku původního označení M 296.1027. Pořizuji fotku, ale opodál už čeká osmsetdesítka směr Mělník a času jsou jen tři minuty. Honem nastupovat, už je nejvyšší čas!


Motorová legenda řady 854.027 v Mladé Boleslavi hl.n. před odjezdem s R 1139 Tanvald - Praha hl.n.

Trať Mělník - Mladá Boleslav je vlastně pokračováním navrhované "české transverzálky" Obrnice - Nová Paka. Dík nejspíše nedostatku finančních prstředků se však nepodařilo přemostit Labe na plánované trase Mezi Hořínem a Mělníkem, která měla být pokračováním tratě od Libochovic přes Jenšovice (dnešní Vraňany), takže zbyla jen lokálka Vraňany - Lužec nad Vltavou. V Dolním Cetně se nacházel cukrovar, napojený vlečkou do žst. Chotětov na trati TKPD (TKPE) Všetaty - Ml. Boleslav. V prosinci 1897 byla zahájena doprava na trati Mšeno - Dolní Cetno a na trati Skalsko - Ml. Boleslav 27.11. 1905. To už fungovala na trati Dolní Cetno - Chotětov i osobní doprava.
Mělnická trať měla své vlastní nádraží naproti přes kolejiště v žst. Mladá Boleslav Čejetice (dnešní Ml.Boleslav hl.n.) a tuto dodnes míjí a za severním zhlavím (směr Turnov) překračuje turnovskou trať po mostě a pokračuje do Mladé Boleslavi města a dál směr Libuň. S mladoboleslavským hlavním nádražím je dnes propojena pouze výhybkou na severním zhlaví, takže z nádraží musíme vycouvat a dál pokračovat úvratí. Skryti za stromy, stoupáme nejprve do táhlého kopce vysoko nad údolím Jizery i všetatskou tratí. Potom už je kolem jen les a pak zastávky Bukovno a Líny.
V Katusicích vyjedeme z lesa mezi uvláčená pole, krajina jako před chvílí kolem Zdětína a Chotětova. Vedle zastávky se nachází agrochemický podnik, kam je napojená asi jediná dosud provozovaná vlečka. Katusice jsou dnes jediným bodem s nákladní přepravou na trati. Za Katusicemi začíná trať klesat.
Protahujeme se úzkou pískovcovou soutěskou, nad níž sklání své větve smrkový les. Projíždíme i osmdesátimetrový tunel - jediný na trati. Je vidět, že se mám na co těšit. Po chvíli se před námi otvírá hezké, zalesněné, zelenající se údolí, zprava se napojuje zrušená trať od Chotětova. Přijíždíme do Skalska. Vláček zastavuje před lichoběžníkovou tabulkou, která na tratích nižších tříd nahrazuje vjezdové návěstidlo a musíme asi tři minuty počkat na povolení vjezdu četou protijedoucího vlaku.

Lichoběžníková tabulka zastupuje vjezdové návěstidlo.

Starodávná, malá vybílená budova se zahrádkou a psem za plotem, dřevěné skladiště na zarůstající rampě, červený domeček původních dřevěných záchodků. Čas jako by se tu zastavil.


Vjezd do stanice Skalsko

Bývala chotětovská trať je napojena už jen do manipulační koleje, přes trať upevněna zábrana. Propojovací výhybka s mladoboleslavskou tratí, kterou "chotětovka" ústila do zhlaví, je již zlikvidována. Staniční budova je obydlena, dopravní kancelář zeje prázdnotou, čekárna se otvírá asi jen v zimě (?). Za kolejištěm, naproti budově, stojí v křoví zachovalá skříň z motorového vozu M 120.324, která je opatřena kupodivu i tabulkami s označením. Dnes slouží nejspíš jako útulek čet traťové údržby. Na boleslavském zhlaví stojí pěkně opravená jednomístná výtopna, v níž Mladoboleslavský železniční spolek deponuje své historické vozidlo - červeného "hurvínka" Tatra řady M 131.181. Ten zrovna dnes vozí turisty na trati Bakov nad Jizerou - Kopidlno, která je jinak již bez osobní dopravy. Vodní jeřáb před výtopnou ovšem slouží již jen jako dobová dekorace.

Skříň vozu M 120.324


Výtopna ve Skalsku. V pozadí stoupá boleslavská trať, zábrana vpravo patří zrušené chotětovské trati

Protože stanička není již obsazena, musí při odjezdu našeho vlaku průvodčí dojít na mělnické zhlaví a sám ručně přestavit výhybky a zas je zamknout. Po kilometru už vystupuji na hezké zastávce Sudoměř u Mladé Boleslavi.


Na nástupišti pečlivě udržovaný trávník, ve stojanu starodávná kola s pákovou brzdou, jako by je zrovna někdo odstavil a odjel někam za prací. Vedlejší dřevěné skladiště, ozdobené snad všemi možnými i nemožnými výstrahami, zákazy a informacemi z dob nedávno minulých slouží jako prodejna občerstvení. Zachovalá manipulační kolej slouží k projížďkám na šlapací drezíně. Ze zahrádky vedle staniční budovy, kde se větrají peřiny, mě vítá zakladatel a majitel muzea, pan Vladimír Pagáč. Nejprv se jdeme podívat do ohrady na druhé straně nádražíčka, kde však tentokrát nenajdeme, jak bývá zvykem, "mašinky", ale vzácnou expozici, kterou je sbírka dnes již také historických, starších vozidel a prostředků pro traťovou údržbu. Najdu tu nářaďové motorové vozíky Tatra s dvouválcovým motorem, výklopný vozík, malý mechanický jeřáb pro manipulaci s kolejnicemi, traťmistrovská kola a posunovací vozidlo z benátecké Karbovky, které je vybaveno motorem Zetor. Jde o jakousi větší drezínu, přestavěnou v roce 1962 svépomocí přímo v Karbovce, ze sovětského jeřábového motoráku DGKu. Zpočátku sloužila k údržbě vlečky a k postřikování plevele, po nějaké době však jako neschválená dostala zákaz dalšího provozu. Na peroně však stojí za zmínku také signální budka se zvoncem, dle výkladu pana Pagáče pocházející z Čelákovic - na zahrádce bývalé staniční budovy StEG poblíž jižního zhlaví (směr Brandýs n.Lab.), zvané "staré nádraží", sloužila tamějšímu obyvateli jako králíkárna. Vnitřní mechanismus se však již nedochoval.
Se zatajeným dechem následuji pana Pagáče do jeho království v útrobách budovy, která posloužila i k natáčení filmu "Únos domů" (Vojta Kotek, Bára Hrzánová). Uvnitř je nainstalováno vybavení historické dopravní kanceláře a v dalších dvou místnostech lze obdivovat velkou sbírku svítidel, historického traťováckého nářadí, lepenkových jízdenek, čísel z lokomotiv, telegrafní přístroje a telefony, fotky a dokumenty z historie zdejší lokálky, staré uniformy, malé kolejiště TT a mnoho dalšího. Já jen žasnu, co věcí se vešlo a dalo tak pěkně naaranžovat do tří malých místností. Budování muzea a shánění exponátů zabralo panu Pagáčovi přes dvacet let.


Bývalé skladiště dnes slouží jako hospůdka. Vodní jeřáb, stejně jako ve Skalsku, slouží již jen jako dekorace.

Venkovní expozice je zaměřena na prostředky traťové údržby

Drezína svépomocné stavby z benáteckého Karba a šlapací drezína ke svezení

Tato signální budka pochází z Čelákovic. Mechanika se však již nedochovala

Traťmistrovská kola


Historická dopravní kancelář - pana přednostu s chotí jsme nejspíš vyrušili z důležitého rozhovoru


Minikolejiště v měřítku TT


Sbírka historického traťováckého nářadí

Pohled na sbírku svítidel

Sbírka se mi velice líbila. Po úzké okresní silničce, klikatící se podle skalní stěny, odcházím poté zpět do Skalska, pořídit pár snímků a omrknout, co zbylo z chotětovské tratě. Kolem se zelená všemi možnýni odstíny osluněný, smíšený les a koncertují ptáci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama